Co nám říkají ALS a jiné choroby?

Konec léta se nese ve znamení mánie polévání si hlavy studenou vodou. Kyblík vody, protagonista, pár slov a šup s tím na Youtube a Facebook. Mnohdy ani nepochopí podstatu celé akce. O čem ale celá akce vůbec je? ALS postihuje asi 2 lidi na 100 tisíc. Přepočet na naši republiku to je okolo 200 lidí. Pro srovnání RS – roztroušená skleróza postihuje od 2 – 150 lidí na 100 tisíc. Inu, máme se na co těšit. Podobných minoritních (menšinových) nemocí je spousta, takže si určitě někdo brzy vzpomene a rozjede podobnou kampaň. V rámci ALS se doposud vybralo asi 90 miliónů dolarů. Kde většina peněz nakonec skončí, nikdo z dárců netuší. Každopádně na „výzkum a léčbu“ padne spousta opičích životů – v zájmu vědy a pomoci lidem.

Všechny tyto nemoci se řadí do degenerativních chorob, neboli chorob, způsobených primárně nedostatkem některého pro organismus důležitého prvku, vitamínu či aminokyseliny. Je tedy jasné, že náprava by měla vycházet ze zjištění deficitních složek a jejich doplnění. Tímto se zabývá Ortomolekulární medicína, jejíž známou představitelkou byla např. Adele Davis. Je bohužel smutnou skutečností, že výzkum jistojistě půjde směrem mnohem komplikovanějším a nákladnějším. Musely by se totiž přiznat léčivé účinky vitamínům, minerálům a jiným složkám potravy. Tyto informace vzaly za své díky tomuto:

Podle §3 odst.5 písm.a) vyhlášky č.225/2008 ve znění pozdějších předpisů:
„Označování doplňků stravy nesmí doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat.“.

Ačkoliv se tvrdí, že příčina nemoci Amyotrofické laterální sklerózy (ALS) není doposud známá, několik vědeckých studií našlo statistické korelace mezi ALS a některými zemědělskými pesticidy. Jedná se zejména o reziduální (zbytkový) obsah kadmia (Cd). Kadmium je sedmý nejtoxičtější a nejvíce kumulovaný prvek v lidském organismu na světě. Je o něm známo, že je kompetitivní se zinkem, mědí a železem. Přeloženo, pokud je dlouhodobý deficit zinku, mědi nebo železa, může dojít k jeho zastoupení kadmiem z přijímané potravy. Zinek je důležitým prvkem i pro Centrální nervovou soustavu (CNS) v rámci přenosu vzruchů jedním z neuromediátorů – kyselinou glutamovou. Je vysoce koncentrovaný v synaptických štěrbinách tzv. zinek obsahujících neuronů. Nejlepšími „zdroji“ kadmia jsou: zelenina, mořští korýši, cereální zrna a také tabák. Nejvíce ohrožení kromě kuřáků jsou také ženy, které jej vstřebávají 2x rychleji, mají-li nižší hladiny sérového ferritinu (laicky chudokrevné). Asi 50 – 75 % kadmia se nachází v játrech a ledvinách. Lidé s blokovanými játry – žlučové kameny, písek či bláto mají nízkou produkci žluči a špatně vytěsňují kadmium z organismu. Do hry nám tedy kromě vyššího výskytu kadmia v zemědělských oblastech vstupuje strava a pohyb (žlučové kameny a špatná funkce jater), antikoncepce (chudokrevnost), používání Paracetamolu (nižší hladina Glutathionu) a další.

Přítomné olovo v organismu násobí toxický efekt, selen a zinek ho zase snižuje. Vápník působí antagonisticky (protichůdně) na vysoký tlak, často zapříčiněný přítomností kadmia. Absorpce se dále zvyšuje, pokud je ve stravě nedostatek vápníku a železa a je chudá na bílkoviny (často u drastických diet). Při dlouhodobé dostatečné suplementaci chybějících prvků tělo dokáže kadmium vytěsnit a nahradit jej prvky dodanými. Ovšem při splnění výše uvedených podmínek.

Z celé mánie kyblíkové hlavy však plyne ponaučení. Zamysleme se, kam směřujeme. Mluvíme o prevenci a namísto podporování ekologického zemědělství cpeme peníze do léčení následků. Jak dlouho bude ještě trvat, než pochopíme, že tento směr podporuje byznys, který vznikl z byznysu jiných – výroby chemikálií, které se aplikují na pole a končí ve spodních vodách, řekách a v moři. Toto dotované zemědělství kromě toho, že si na sebe nevydělá a je závislé na chemii vyrobené z ropy a nerostných látek dolovaných ze země a zpracovaných v chemičkách nám ještě otravuje půdu, vodu a život. Dříve, než vyrazíte nakupovat do supermarketů, zamyslete se, jestli třeba nejde některé produkty pořídit na farmářských trzích, nebo si je vypěstovat a vhodně uskladnit. Jsme to my všichni, kteří svým přemýšlením, chováním a činy vytváříme realitu. A ta bude buďto ve znamení potravinové soběstačnosti a zdraví, nebo závislosti na dovozu plodin, o jejichž produkci nemáme ani páru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *