Zázvor lékařský (Zingiber officinale), vytrvalá rostlina, známá v mnoha kulturách. Používaná v kuchyni, potravinářství a hlavně v lékařství. Využívá se oddenek. Je však rozdíl mezi kořenem syrovým a kořenem sušeným. Co říká TČM?
Syrový kořen – Sheng Jiang patří podle TČM do skupiny bylin, otevírajících povrch těla. Nebo-li „potopudných“ – navozujících pocení. Jeho chuť je pálivá a povaha lehce teplá. Je divoký, jeho první cesta vede do plic, dále pak do sleziny a žaludku. Je to první volba při prochladnutí (ofouknutí, viróze), jednoduše při vpádu větru a chladu. Moderní medicína mu přisuzuje antivirové účinky. Jeho použití není vhodné, když se jedná o vnitřní horkost, provázenou kromě horečky také pocením, velkou žízní a rychlým pulzem.
Sušený zázvor – Gan Jiang patří do skupiny bylin, ohřívajících nitro. Jeho chuť je štiplavá, povaha horká. Sušením se zvnitřnil a putuje od sleziny a žaludku k plicím a srdci. Používá se při závažnějších stavech, provázených pocity chladu, i když člověk leží pod peřinou. Silně podporuje trávení a tím i srdce, které nemusí tolik podporovat slezinu. Je zakázán v těhotenství a při pocitech vnitřního horka.
Oba druhy podporují odchod hlenů, drážděním sliznic. Těch řídkých – z nastuzení a zchlazující či syrové stravy. Mají antivirové účinky a působí proti parazitům. Podporují trávení a také snižují působení toxinů z potravy! To už se týká více kuchyně. Sušený zázvor se hojně používal i u nás – např. zázvorky. 😉
Zázvorový čaj připravujeme zalitím nakrájených tenkých plátků syrového zázvoru vroucí vodou a louhováním 15 minut v zakryté nádobě. Aby nevyprchaly cenné silice, zejména lehce citronová chuť. Pozor! Po vypití byste už neměli chodit ven, ofouknout, prochladnout, jít plavat atd. Ranní zázvorový čaj předtím, než vyrazíte do práce je „zkratka“ k nachlazení. Dlouhodobé „preventivní“ popíjení způsobuje akumulaci horka a vysušení plic! Je to léčivka, nikoliv poživatina, jako třeba ovocný čaj.
Teď už víte, po jakém zázvoru příště raději sáhnout? 😉