Tlusté střevo je dutý orgán, příslušící k plicím. Podle TČM řídí přepravu kalů a také tělesné tekutiny. Přeprava kalů je ona známá peristaltika – posun ve střevech. Pod pojmem řízení tělesných tekutin si představte čističku odpadních vod. Všechna použitelná tekutina se použije, hrubá – zahuštěná část se vyveze. Není to samozřejmě jen voda, ale také minerální látky – to se děje v tračníku. Kaly se hromadí v konečníku a odcházejí ven krátkým řitním otvorem. Stejně jako v čističce, i v tlustém střevě se využívá přítomnosti symbiotických bakterií – tzv. střevní mikroflóra. Zatímco délka střeva je přibližně u všech dospělých kolem 1,5 m, složení mikroflóry je u každého unikátní a jedinečné. Víte, že mrtvé baktérie tvoří přibližně 60 % stolice? Dále budu citovat z Wikipedie:
„Vědci se domnívají, že vztah mezi člověkem a mikroorganismy není komenzálismus (jednostranně výhodný vztah), ale spíše mutualismus (oboustranně výhodný vztah). Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nevyužité organické látky z potravy, připravují imunitní systém, zamezují růstu patogenních druhů mikroorganismů, regulují vývoj střeva a v neposlední řadě produkují vitamíny (B12 a K). Také produkují hormony, které regulují ukládání tuků. Dále ovlivňují samotný růst jedince. V lidských střevech je přibližně 1013–1014 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 1013. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných“.
Odtud plyne rčení, že kořen imunity je ve střevech. To, co je pro nás odpadem, je pro druhé pokladem. Nebo: jsi tím, co jíš. Skladba potravy ovlivňuje střevní mikroflóru a ta zase všechny buňky v našem těle. Včetně imunitních. Proto by strava měla být rozmanitá, avšak odpovídající „naturelu“ jedince. Jak poznáme, které suroviny jsou pro nás vhodné? Zkoušením. Znáte-li svůj konstituční typ, výživové zařazení a dodržujete-li sezónní naladění, je třeba vyzkoušet všechny potraviny z doporučeného okruhu. Pryč by měly jít představy a přání. „Dobré jídlo je to, po kterém se cítíme stejně (dobře), nebo lépe, než před ním“.
Z pohledu TČM patří tlusté střevo do okruhu (mocnosti) Yang Ming – Zářící Jang. Dovede „vyrobit“ vysokou horečku, pocení, žízeň a pulz. Je známé, že vyšší teplota ničí některé choroboplodné zárodky. I proto horečka spadá do úkolů všeobecné imunity. Toto je onen podíl tlustého střeva. Jako velká přehrada dovede pojmout obrovské množství škodliviny, se kterou se utkají i mikroorganismy nám vlastní a užitečné. V krajním případě (déletrvající horečce nad čtyřicítku) lze projímáním (střeva) odvést přebytečnou horkost (škodlivinu) ven a ulevit tělu. Dříve byl klystýr běžnou součástí léčby, snižující nadměrné projevy zápasu imunitního systému. Tato metoda je mnohem šetrnější, než srážet horečku antipyretiky (Panadol aj.).
Je smutné, že dříve (zvláště v ájurvédě) využívaná metoda posilujících klystýrů upadla v zapomnění. Zde se jednalo o vývary, aplikované spodem a zachraňující nemocné před podvýživou a následným komplikacemi, většinou končícími smrtí. Aplikace čípků je skromným potomkem. Z pohledu TČM je však aplikace „spodem“ šetrnější a nezatěžuje natolik játra a trávení.
Protože je však prevence důležitější, než hašení následků, využijeme tlusté střevo pro zkvalitnění našeho života. O tom příště.