Kdopak by se cukru bál? (část 3.)

Jaká používat sladidla, abychom „žili zdravě“? Ideálně od každého trochu a střídat. Argument, že pouze přírodní sladidla jsou zdravá, naráží na skutečnost, že vše je přírodní. Rozhodující je zpracování. Je pravdou, že sirup, získaný ze stromů je nejvíce přírodní, i když malou úpravou vždy projde. Jeho největší předností je obsah vody a některých minerálů. Jak je to však se složením? Javorový sirup obsahuje nejvíce sacharózy. Podle doby sklizně pak více fruktózy, nebo glukózy. Březová šťáva se vzhledem k nižšímu obsahu cukrů musí více tepelně zpracovávat.

Používat tyto sirupy kvůli obsaženým minerálům je finančně náročné. Jako většinu „přírodních“ produktů je využíváme pro jiné účely. Mnohem větší množství vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek nám dá pestrý jídelníček s dostatkem zeleniny. Za pořádné a kvalitní suroviny má smysl utrácet. Za sladidla ne. Berme je jako zpestření ranní kaše, palačinek a dalších pokrmů.

Dále tu máme různé slady a sirupy. Rozdíl je v technologii zpracování. Zatímco u sladů je proces delší a probíhá přirozeně – enzymaticky, u sirupů se využívá hydrolýza. Neboli působení tepla a vody na molekuly škrobu. Podle stupně hydrolýzy pak dostaneme tekutý sirup, obsahující různé poměry glukózy a fruktózy. Fruktózový sirup je levnější a zdraví rozhodně neprospívá. Glukózový (nebo glukózo – fruktózový) má tu výhodu, že se snáze používá při pečení či výrobě sirupů. Oproti běžnému cukru je rozdíl jen v poměrech obou složek a obsažené vodě.

Med je produktem včel. Vzniká nasátím a uložením nektaru do medového váčku. Jeho obsah je pak (vyvrhnutím) předán další včele a tento proces se několikrát opakuje. Takto se nektar zahustí do podoby medu a navíc obohatí o mnohé zdraví prospěšné látky. Med je nejzdravějším sladidlem, obsahujícím volnou fruktózu, glukózu a menší množství sacharózy. Až 20 % pak tvoří voda a 5 % ostatní látky. Vydrží dlouhé skladování, dají se do něj naložit např. bobule, bylinky, vyrábí se z něj medovina.

Ovocné, nebo bylinkové šťávy a sirupy, obsahující cukr byly a jsou oblíbené. Používají se květy bezu, lípy, pampelišky, listy meduňky, máty a další. Ovocné – rybíz (zejména černý), višně, nebo na podzim plody rakytníku, černého bezu a jeřabin. Co na tom, že teplo zničí přirozeně obsažený vitamín C. Ten lze do nápoje přidat následně před pitím. Nás zajímá obsah ostatních látek, jako jsou: draslík (trpká chuť), hořčík (hořká chuť), fosfor (v květech) a také antioxidanty a barviva, které se teplem nezničí. Naopak u některých se jejich účinnost zvýší. Tento přirozený koktejl, společně s dostatečným množstvím vody zaručí, že cukr v sirupu obsažený nebude při umírněném užívání škodit. Vaše sliznice alespoň nebudou vysušené a vyhnete se nachlazením a plicním chorobám. Nejen slunce a vítr, ale i mráz, nebo prostředí kanceláří a škol škodí našim sliznicím. A sklenice vody se šťávou je krásně pohladí.

Tak co. Ještě se bojíte cukru? 😉

Comments are closed.