Únava. Každý zná ten pocit, kdy by si nejraději lehl někam do klidu, zavřel oči a spal. Bohužel. I když je spánek potřebnou součástí našeho života a fyzického – duševního zdraví, ne každý si jej může dopřát. Práce, rodina, zájmy, povinnosti, zbytečnosti… to vše jsou překážky k zaslouženému, osvěžujícímu bezvědomí. Dobrý spánek je totiž ovlivňován mnoha faktory. Jinými slovy: „To, jak se chováme a fungujeme přes den ovlivňuje náš noční čas“.
Vše začíná omezováním spánku, pozdním uléháním do postele, vynuceným buzením a – sami si doplňte. Každá situace a činnost, která od nás chce víc, než můžeme zrovna dát je v podstatě stres. Ten můžeme regulovat zvýšeným příjmem energie, bílkovin, vitamínů a minerálů. Pokud ne, saháme si do zásob. Podle TČM je to nejdříve Qi – energie. Potřebujeme-li víc, než jsme schopni si vytvořit během spánku, musíme sáhnout do rezerv. Rezervou je krev. Další přichází na řadu esence ledvin. Hypotetická matérie, kterou si lze představit jako palivový článek, který má nastaven nějaký výkon a životnost. Asi jako svíce sudiček. Až vyhoří, je konec.
Únava je dobrou kamarádkou, který nám říká, abychom zvolnili a odpočinuli si. Pokud neslyšíme (nebo nechceme), přichází na řadu razantnější kamarádka – bolest. Nebo její známá – nemoc. Auto také nemůžeme točit do vysokých obrátek, když jsme vyčerpali olej na mazání motoru a ubyla nám kapalina v chladiči. Každý materiál se unaví. Suché oči a sliznice jsou prvními příznaky „jízdy na rezervu“. Lidské tělo zpomalí procesy regenerace, sáhne do rezerv zásobního škrobu (glykogenu) v játrech a nakonec přijdou na řadu tkáně. Některé aminokyseliny z tělních bílkovin mohou být použity jako zdroj energie a stavební kameny pro stresové hormony nadledvinek. Ty aminokyseliny, ze kterých si tělo nedokáže vyrobit energii a jinak je nepoužije musí být odstraněny. Zvyšuje se spotřeba minerálů, vody, vitamínů skupiny B a dalších. Namáhány jsou především játra a ledviny. To vyvolává další pocity únavy. Pokud nevyhovíme potřebám, dostáváme se do bludného kruhu.
V konečném důsledku dochází k zeslabení funkcí orgánů až jejich selhání. Vše je provázeno psychickými problémy. Stísněnost, deprese, obavy, strach. Tou první viditelnou signální kontrolkou je však bolest. Bohužel se dá vypnout. Pro mnohé je bolest tím problémem, který nechtějí. Problémem je však to, co bolest vyvolalo. Vypnout kontrolku znamená ruskou ruletu. Na únavu si dáme nějaký stimulant, obsahující kofein, na bolest máme zase analgetika. Analgetika zabijí ročně celosvětově více lidí, než například nelegální návykové látky. Tento skrytý zabiják se maskuje reklamními slogany a bilboardy, které říkají, že stačí jedna pilulka a život je zase růžový.
Přitom stačí málo. Spát. Když nemůžete v kuse, dopřejte si maximálně 30 minutové zdřímnutí během dne. Jíst. Stačí i třikrát denně, zato pořádně. Pít. Úplné minimum je 2 dcl vody na 10 kg tělesné hmotnosti. Maximum dvojnásobek, tedy 4 dcl / 10 kg. I v jídle máme tekutiny a ty se také počítají. Hýbat se. Fyzický pohyb podporuje vylučování a tím i chuť přijímat. Ne se však zničit pětkrát týdně ve fitku, nebo z běhu tři dny bolestivé svaly. Protažení těla, nebo jóga je nutným doplňkem všech aktivit. Dýchat. Zhluboka, dlouze, plynule. Nejlépe vzduch, který neproudí z větráku klimatizace. Procházky jsou nejlepší.
Zamyslete se, kolik z těchto pěti pilířů zdraví zdárně naplňujete. Tři a méně znamená důvod k zamyšlení. Někdy je třeba se některému z nich znovu naučit. Knihy často nestačí. Jako třeba u dýchání, cvičení a stravování. Ušetří to čas, ztracený experimentováním a zraněním. Případný špatný návyk se těžko odnaučí. Učit se nové věci, poznávat nové lidi a mít své zdraví a vitalitu ve svých rukách je dle mého tím pravým smyslem života, který nás udrží dlouho mladé a šťastné!