Tlusté střevo je pasivní detoxikační orgán. Spolu s kůží. Patří do systému, zahrnujícího plíce. Zatímco plíce zabezpečují odchod jemnější nečisté Qi a jsou otvorem dovnitř těla, tlusté střevo pracuje s hrubším odpadem a je vyústěním našich útrob. Tudy odchází látky, které játra nedokáží zpracovat pro vyloučení močí, např. těžké kovy. Aby k tomu mohlo pravidelně docházet, je třeba tuků pro tvorbu žluči. Žluč obsahuje žlučové kyseliny a žlučové pigmenty, cholesterol, mastné kyseliny a fosfolipidy (např. lecitin), hlen, anorganické soli, peptidické hormony a různé cizorodé látky, které byly detoxikovány v játrech.
Tak jako fyzický výdej podmiňuje energetický příjem, stejně i vyvážený příjem tuků podmiňuje jejich trávení. Při vyvážené stravě s dostatkem vlákniny dochází k přiměřenému dráždění sliznice střev a posunu natráveniny. Nadbytek vlákniny může absorbovat žluč natolik, že ke dráždění nedochází a zhoršuje se vyprazdňování. Tím i odvod jedovatých látek. Ty se usazují do klků střeva. Játra sníží detoxikaci a jedovaté látky ukládá do pojivové tkáně v nejbližším dosahu (zejména v oblasti pasu), posléze do samotného jaterního parenchymu. Játra ztuční (steatóza), časem tvrdnou (cirhóza). Snižuje se schopnost zpracovat větší porce jídla, dochází k nutriční podvýživě a postupně k degenerativním procesům. Co je tedy správně?
Ve vyvážené stravě by 30% energie mělo pocházet z tuků. U dětí, nebo v zimě i u dospělých až 40 %. Protože tuková tkáň lidského těla obsahuje 2/3 nasycených a 1/3 nenasycených mastných kyselin (MK), je třeba obou. V létě s větším podílem nenasycených MK, v zimě zase více nasycených. Také délka řetězce (množství uhlíků) je důležité. Zatímco ty krátké (max. 6 uhlíků) slouží jako rychlý zdroj energie (v másle), střední (do 18 uhlíků) jsou pomalejší a dlouhé (20 a více) dávají déletrvající přísun energie. Zjednodušeně by se dalo říci, že délka řetězce ovlivňuje rychlost využití. Nenasycené jsou spíše pomocníkem při detoxikaci a ochraně, nasycené zase zdrojem energie a stavební látkou důležitých hormonů.
Vláknina je důležitou součástí stravy. Její funkce absorbovat žluč byla zmíněna. Zároveň však absorbuje i jiné tělu škodlivé, ale i potřebné látky. I proto je její doporučený příjem kolem 25 g (u cca 60 kg člověka). Je to stejně jako s tuky. Více neznamená lépe. Dělí se (Jin – Jang) na rozpustnou a nerozpustnou vlákninu. Rozpustná – jinová je tvárná, podléhající změně a rodící. Bobtná, mění podobu (je zdrojem energie) a potravou pro symbiotické střevní bakterie (prebiotikum). Patří sem pektin, nebo glukomanan. Nerozpustná – jangová expanduje – dává oporu a prostor – tím zrychluje pohyb střevního obsahu. Zároveň ředí a tím mírní dopad odpadních látek na samotné střevo. Sem patří celulóza. Ve vztahu k symbiotickým bakteriím jedna dává potravu a druhá prostor pro udržení harmonického vesmíru v našem těle.
„Já jsem život, který chce žít uprostřed života, který chce žít.“
Albert Schweitzer